Proč si lodní suchary přibalit?

• mají dlouhou trvanlivost a není nutné je chladit,

• jsou pevné, skladné a odolné při přepravě,

• hodí se na túry, vícedenní přechody, plavby i táboření,

• poslouží jako jednoduchá zásoba energie, když není dostupné běžné jídlo,

• lze je jíst samotné nebo změkčit v polévce, čaji, kávě či vývaru.

Kus historie ve vašem batohu

Lodní suchary patřily po staletí k základním potravinám námořníků. Anglické prameny je zmiňují už při výpravě Richarda Lví srdce roku 1190 a za časů španělské Armady připadala na námořníka teoretická denní dávka přibližně 450 gramů. V britském námořnictvu zůstaly běžnou součástí přídělů až do 19. století, kdy je postupně začaly nahrazovat konzervované potraviny.

Jak mimořádně trvanlivé dokázaly být? V londýnském National Maritime Museum se dochoval jeden z nejstarších přesně datovaných lodních sucharů: nese nápis z 13. dubna 1784. Po více než dvou stoletích stále drží svůj tvar – působivý důkaz, proč se tento jednoduchý chléb stal symbolem dlouhých cest.

Tvrdý přesně tak, jak napovídá jeho jméno

Název hardtack není náhodný. Tradiční lodní suchar je skutečně velmi tvrdý. Námořníci jej proto běžně namáčeli do vývaru ze soleného masa nebo do takzvané přenosné polévky. Stejný způsob doporučujeme i dnes: nalámejte jej do polévky, nechte změknout v horkém nápoji nebo jej doplňte sýrem, pomazánkou či masovou konzervou.

Jídlo, které kdysi překonávalo oceány. Dnes může doprovodit i vaše dobrodružství.