náš příběh
Náš příběh · od roku 2011
Z nuly do
nejvyšší
chuťové ligy.
Začali jsme v bytě na Praze 2. Dnes z našich octů a balsamica vaří i michelinští kuchaři.
Praha 2 → Lounín → Rosovice
2011 · byt, stůl, zvědavost
Nejdřív nebyla výrobna. Jen kuchyň.
Na obyčejném stole jsme začali sledovat, co dokážou ovoce, voda, mikroorganismy a čas.
První roky patřily cideru, medovině, kimchi a všemu, co se dalo nechat přirozeně proměnit. Neměli jsme technologii ani hotový recept. Učili jsme se čichem, chutí, pozorováním a trpělivostí.
První nádoby. První lahve. První rozdíly v barvě, vůni a chuti.
Roky hledání
Ocet může začít skoro čímkoli.
Postupně jsme zkoušeli, jak se chovají různé suroviny: slad a koji rýže, cider a jablka, med, višně, bez, lesní i zahradní ovoce. Každá dala octu jinou barvu, vůni, kyselost a délku chuti.
Květy a byliny
Jemné, pomíjivé vůně nás učily pracovat citlivě a bez přehlušení suroviny.
Ovoce a bobule
Višně, bezinky a další ovoce přinesly barvu, šťavnatost i výraznou kyselinu.
Česká jablka
Jablko nakonec ukázalo největší hloubku — od svěžího cideru až po koncentrované balsamico.
„Každá surovina nás něco naučila. Až po letech jsme pochopili, že náš nejsilnější příběh roste na české jabloni.“
Co předcházelo balsamicu
Deset let pokusů, omylů a chuti.
Cider, medovina, kimchi
Základy divoké fermentace v pražském bytě.
První dřevěná ocetnice
Dřevo přestalo být nádobou a stalo se součástí výsledné chuti.
Koji, miso, sake
Japonské kultury nám otevřely svět umami, enzymů a dlouhého zrání.
Sladové a ovocné octy
Hledali jsme vlastní rukopis napříč surovinami i postupy.
Od píky
Jablka, kamenina a dub se spojily v jasný směr Oceterie.
Rosovice
Nový domov pro výběrové balsamico a živý jablečný ocet.
Z bytu do domku
Více místa. Větší nádoby. Stejná zvědavost.
V Louníně jsme vyšli z kuchyně na dvůr a nechali do práce vstoupit dřevo, kameninu a počasí.
Vznikla malá venkovní výrobna. Přibyly první dřevěné sudy a kádě, lis na ovoce i keramické nádoby. Fermentace začala procházet sluncem, chladem, deštěm a přirozeným střídáním ročních období.
Nádoba není obal
Dřevo a kamenina píší chuť s námi.
Hloubka, jemnost, čas.
Ve dřevě se ostré hrany zakulacují. Ocet dýchá, pomalu dozrává a získává vrstevnatost.
Stabilní domov živých kultur.
Keramické kádě dávají kvašení klidné prostředí a zároveň ho spojují s čerstvým vzduchem a místem.
Od roku 2023
Tady se rodí dnešní Oceterie.
V Rosovicích mají jablka, nádoby i čas své místo. Z bio jablečné šťávy vzniká cider, v kamenině pokračuje octové kvašení a v dubové kádi přichází třetí rok — zrání.
Tři roky bez zkratek
Od jablka k výběrovému balsamicu.
Rok 01
Cider z bio jablek
Čerstvý mošt necháme přirozeně prokvasit.
Rok 02
Kameninová fermentace
Živé kultury mění cider v ocet bez průmyslového urychlování.
Rok 03
Zrání v dubu
Venku, v rytmu slunce, deště, mrazu a ročních období.
A potom oheň
Redukovaný mošt + vyzrálý ocet.
Část bio jablečného moštu pomalu redukujeme nad přímým plamenem v měděné nádobě. Spojením s dlouze zrajícím octem vzniká naše jablečné balsamico — bez barviv, zahušťovadel, síření a pasterace.
Pořád jsme Smolíci
Rodinná práce. Živý originál.
Dnes už vyrábíme z deseti tun jablek, ale způsob práce zůstal osobní. Každou várku sledujeme, ochutnáváme a dáváme jí tolik času, kolik potřebuje.
Z nuly do nejvyšší chuťové ligy
Dnes dodáváme michelinským restauracím.
Naše balsamico a jablečný ocet používají kuchaři restaurací Papilio, Štangl, ESSENS a Field. Stejnou láhev posíláme i na domácí stoly.